Hrotočelec ohnivý - Mastacembelus erythrotaenia

Hrotočelec ohnivý – Mastacembelus erythrotaenia

Mastacembelus erythrotaenia patří mezi největší a zároveň nejatraktivnější hrotočelce chované v akváriích. Pochází z jihovýchodní Asie, kde obývá především řeky, jejich přítoky a další sladkovodní biotopy.

Charakteristické je protáhlé tmavě hnědé až téměř černé tělo s výraznými červenými až oranžovými pruhy a skvrnami. Intenzita kresby se může měnit s věkem a kondicí ryby.

Chov v akváriu

Hrotočelec ohnivý může dorůst přibližně 80–100 cm, proto je nutné počítat s opravdu velkou nádrží. Pro dospělého jedince doporučujeme akvárium minimálně kolem 1000 litrů, ideálně větší, s velkou plochou dna.

Velmi důležité je jemné písčité dno, do kterého se hrotočelec může částečně zahrabávat. Ostrý štěrk není vhodný, protože může způsobovat poranění citlivé pokožky.

Akvárium je vhodné vybavit velkými kořeny, kameny, jeskyněmi a trubicemi, které vytvoří dostatečně prostorné úkryty.

Důležitá je výkonná filtrace a pravidelná výměna vody. Nádrž musí být také velmi dobře zakrytá, protože hrotočelci jsou schopni uniknout i poměrně malými otvory.

Krmení

Mastacembelus erythrotaenia je převážně masožravá ryba.

Vhodné jsou žížaly, krevety, mušle, patentky, larvy hmyzu a další živá nebo mražená živočišná potrava odpovídající velikosti ryby.

Dospělé exempláře nepotřebují krmit několikrát denně. Důležitější je kvalitní a pestrá strava v přiměřeném množství.

Některé ryby lze postupně navyknout také na kvalitní potápivé granule pro masožravé ryby.

Soužití s ostatními rybami

Hrotočelec ohnivý je vůči dostatečně velkým rybám obvykle poměrně klidný, přesto se jedná o predátora.

Menší ryby, krevety a další živočichové, které dokáže spolknout, mohou skončit jako potrava.

Vhodnými společníky jsou pouze dostatečně velké a klidnější ryby, které mají podobné nároky na prostředí.

Při chovu více velkých hrotočelců je potřeba mimořádně prostorná nádrž s dostatkem úkrytů.

Rozmnožování

Rozmnožování Mastacembelus erythrotaenia je v běžných domácích akváriích velmi vzácné a obtížné.

Jedná se o jikernatý druh. Vzhledem k velikosti dospělých ryb a nárokům na prostor není cílený přirozený odchov v domácích podmínkách běžný.

V komerčních chovech může být rozmnožování podporováno specializovanými metodami.

Zajímavost

Anglický název Fire Eel vznikl podle výrazné červené až oranžové kresby na tmavém těle. Přestože svým vzhledem připomíná úhoře, nejde o pravého úhoře.

Patří do čeledi Mastacembelidae. Typickým znakem jsou samostatné trny před měkkou částí hřbetní ploutve, podle kterých jsou hrotočelci označováni také jako „spiny eels“.