Vrčivka trpasličí - Trichopsis pumila
Vrčivka trpasličí (Trichopsis pumila) je drobná, mírumilovná a velmi atraktivní labyrintní ryba pocházející z jihovýchodní Asie. Vyniká jemným modrozeleným třpytem, červenohnědým zbarvením a schopností vydávat slyšitelné vrčivé zvuky. Dorůstá pouze 3–4 cm, a proto je vhodná především do menších, hustě zarostlých akvárií s klidnou vodou. Nejlépe prospívá ve společnosti drobných, neagresivních ryb a v prostředí s množstvím úkrytů. Díky labyrintnímu orgánu dokáže přijímat atmosférický kyslík přímo nad hladinou. Je citlivá na stres, prudké změny parametrů vody a nevhodné spolubydlící, proto je důležité zajistit stabilní podmínky a kvalitní krmení.

Vrčivka trpasličí – Trichopsis pumila
Trichopsis pumila je drobná sladkovodní ryba z čeledi Osphronemidae – guramovití, pocházející z jihovýchodní Asie. Přirozeně se vyskytuje především v Thajsku, Kambodži, Laosu a Vietnamu. Obývá mělké, pomalu tekoucí nebo stojaté vody, například mokřady, zarostlé příkopy, rýžová pole a tůně s hustou vodní vegetací.
Tělo je štíhlé, protáhlé a mírně bočně zploštělé. Základní zbarvení tvoří hnědavé až červenohnědé odstíny s tmavým podélným pruhem, který prochází středem těla. Na bocích, hlavě a ploutvích se nacházejí drobné modré až tyrkysové třpytivé skvrny. Při vhodném osvětlení mohou ryby vytvářet výrazné kovové odlesky.
Ploutve bývají jemně červené až oranžové s modrozeleným tečkováním, především u dospělých samců. Zbarvení je nejvýraznější u zdravých ryb v klidném prostředí a během námluv. Při stresu mohou barvy výrazně zesvětlovat.
Dospělí jedinci dorůstají přibližně 3–4 cm. Samci bývají štíhlejší, výrazněji vybarvení a mají zpravidla delší, špičatější hřbetní a řitní ploutev. Samice jsou obvykle plnější v oblasti břicha a jejich ploutve bývají kratší. Rozdíly však nejsou vždy jednoznačné, zejména u mladých ryb.
Charakteristickou vlastností vrčivky trpasličí je schopnost vydávat slyšitelné zvuky, které vznikají pohybem specializovaného aparátu spojeného s prsními ploutvemi. Zvuky slouží při komunikaci, námluvách a drobných teritoriálních střetech.
Vrčivka trpasličí je labyrintní ryba, která kromě žaber využívá také labyrintní orgán umožňující dýchání atmosférického kyslíku. Pravidelně proto vyplouvá k hladině, kde se nadechuje vzduchu.
Chov v akváriu
Vrčivka trpasličí je vhodná do menších, hustě zarostlých akvárií s klidnou vodou, tlumeným osvětlením a množstvím úkrytů. Pro menší skupinu doporučujeme nádrž o objemu alespoň 50–60 litrů, ideálně s délkou minimálně 60 cm. Ve větším akváriu lze vytvořit více oddělených teritorií a ryby se cítí bezpečněji.
Jako substrát je vhodný jemný písek nebo drobný tmavší štěrk. Tmavé dno zvýrazňuje přirozené zbarvení a pomáhá vytvářet klidnější prostředí. Akvárium by mělo obsahovat husté porosty rostlin, jemné kořeny, větve a zastíněná místa, která poskytují bezpečné úkryty.
Velmi vhodné jsou plovoucí rostliny, například limnobium, salvinie nebo růžkatec, které tlumí intenzitu osvětlení a vytvářejí přirozené prostředí. Vrčivky často využívají prostor pod plovoucími rostlinami k odpočinku i rozmnožování.
Doporučená teplota vody je 24–28 °C, optimálně kolem 25–27 °C. Vhodné pH se pohybuje přibližně mezi 5,5–7,0. Nejlépe prospívají v měkké až mírně tvrdé vodě. Důležitější než dosažení konkrétní hodnoty je dlouhodobá stabilita parametrů.
Vrčivky trpasličí jsou citlivé na prudké změny kvality vody, proto je vhodné chovat je pouze v dobře zaběhnutých akváriích. Amoniak a dusitany musí být na neměřitelných hodnotách, koncentrace dusičnanů by měla zůstávat nízká. Pravidelná výměna menší části vody je vhodnější než náhlé rozsáhlé zásahy, které výrazně mění parametry.
Filtrace musí být účinná, ale proudění vody by mělo být velmi mírné. Silný proud může ryby stresovat, znesnadňovat přijímání potravy a narušovat pěnová hnízda. Vhodný je například jemný molitanový filtr nebo filtr s regulovatelným průtokem.
Akvárium by mělo být zakryté, aby se nad hladinou udržoval teplý a vlhký vzduch. Mezi hladinou a krycím sklem musí zůstat dostatečný prostor pro nadechování. Studený vzduch nad hladinou může být problematický zejména pro mladé ryby s vyvíjejícím se labyrintním orgánem.
Důležitá je také správná aklimatizace nově zakoupených ryb. Vrčivky trpasličí mohou být citlivé na náhlé rozdíly v teplotě, pH a mineralizaci vody. Po přemístění je vhodné omezit osvětlení a zajistit klidné prostředí.
Krmení
Vrčivka trpasličí je převážně masožravá drobná ryba, která se v přírodě živí malými vodními bezobratlými, larvami hmyzu, drobnými korýši a dalšími organismy. V akváriu potřebuje pestrou potravu odpovídající velikosti jejích velmi malých úst.
Nejvhodnější jsou drobné živé a mražené druhy potravy, například nauplie artemie, cyklop, drobné dafnie, mikročervi a jemné larvy hmyzu. Živá potrava podporuje přirozené lovecké chování, dobré vybarvení a kondici ryb.
Vrčivky mohou přijímat také jemně drcené vločky a velmi drobné granule, ale některé jedince je nutné na suché krmivo postupně navykat. U nově dovezených ryb bývá vhodné začít kvalitní drobnou živou nebo mraženou potravou.
Velikost krmiva je zásadní. Příliš velké sousto ryby nedokážou přijmout a mohou jej ignorovat. Nevhodné je také jednostranné krmení pouze jedním druhem potravy.
Doporučujeme krmit 1–2krát denně menšími dávkami. Vrčivky přijímají potravu pomaleji než mnohé aktivní hejnové ryby, proto je ve společenském akváriu nutné sledovat, zda se všechny dostatečně nakrmí.
Při dlouhodobém chovu je důležité pravidelně kontrolovat tělesnou kondici. Hubnutí, propadlé břicho nebo odmítání potravy mohou signalizovat stres, nevhodné krmení nebo zdravotní problém.
Soužití s ostatními rybami
Vrčivka trpasličí je velmi klidná, mírumilovná a poměrně plachá ryba, která nejlépe prospívá ve společnosti drobných, neagresivních druhů. Vhodná je především do klidných společenských akvárií nebo specializovaných druhových nádrží.
Vhodnými spolubydlícími mohou být drobné razborky rodu Boraras, malé klidné tetry a drobní pancéřníčci, pokud mají podobné nároky na prostředí. Důležité je, aby ostatní ryby nebyly příliš aktivní a neomezovaly vrčivky při přijímání potravy.
Nevhodné jsou větší cichlidy, agresivní labyrintní ryby, velké parmičky a další temperamentní druhy. Příliš aktivní spolubydlící mohou vrčivky dlouhodobě stresovat, což se projevuje schováváním, odmítáním potravy a ztrátou zbarvení.
Vrčivky mohou mezi sebou vytvářet menší teritoria. Samci při vzájemných střetech roztahují ploutve a vydávají charakteristické vrčivé zvuky. V dostatečně zarostlé nádrži obvykle nedochází k vážným konfliktům.
Doporučujeme chov ve skupině přibližně 6–8 jedinců, pokud je nádrž dostatečně členitá. V menších akváriích lze chovat také pár nebo menší skupinu, ale je nutné sledovat vzájemné chování.
Vrčivky mohou příležitostně ulovit čerstvě narozené krevetky, zejména u drobných druhů. Dospělé krevety Neocaridina obvykle nepředstavují běžnou kořist, ale bezpečnost jejich mláďat nelze zaručit.
Rozmnožování
Vrčivka trpasličí patří mezi labyrintní ryby stavějící pěnová hnízda. Při vhodných podmínkách je rozmnožování možné i v domácím akváriu. Nejvhodnější je klidná, hustě zarostlá nádrž s minimálním prouděním a dostatkem plovoucích rostlin.
Samec vytváří malé pěnové hnízdo z drobných vzduchových bublinek, zpravidla pod listy rostlin nebo v jiném chráněném místě u hladiny. Při námluvách se výrazněji vybarvuje, roztahuje ploutve a může vydávat slyšitelné zvuky.
Během tření samec obejme samici tělem a dochází k vypuštění a oplození jiker. Samec následně sbírá jikry a umisťuje je do pěnového hnízda, které hlídá a průběžně opravuje.
Jikry se při vhodné teplotě obvykle líhnou přibližně během 24–48 hodin. Potěr zůstává určitou dobu v blízkosti hnízda a po rozplavání začíná samostatně přijímat potravu.
Čerstvě rozplavaný potěr je mimořádně drobný, proto je nutné zajistit nálevníky, vířníky nebo jiné mikroskopické organismy. Později lze přejít na mikročervy a čerstvě vylíhlé nauplie artemie, jakmile je potěr dokáže přijímat.
Důležitá je stabilní teplota vody, jemná filtrace a teplý, vlhký vzduch nad hladinou. Potěr je citlivý na prudké změny prostředí a zhoršenou kvalitu vody.
Pro úspěšný odchov je vhodné oddělit potěr od dospělých ryb, protože starší jedinci mohou mláďata požírat.
Zajímavost
Vrčivka trpasličí patří mezi nejmenší labyrintní ryby běžně chované v akváriích. Přestože dorůstá pouze několika centimetrů, má velmi zajímavé sociální chování a dokáže vytvářet slyšitelné zvuky.
Vrčivé zvuky vznikají pomocí specializovaného aparátu spojeného s prsními ploutvemi, nikoliv hlasivkami. Ryby je využívají při námluvách a vzájemném soupeření. V tichém prostředí mohou být zvuky slyšitelné i mimo akvárium.
Další zajímavostí je výrazné modrozelené třpytivé zbarvení, které může při vhodném osvětlení působit téměř kovově. Nejlépe vynikne v tmavším, hustě zarostlém akváriu s tlumeným světlem.
Vrčivka trpasličí je díky labyrintnímu orgánu schopna přijímat atmosférický kyslík. To jí umožňuje obývat mělké a zarostlé vody, kde může být obsah rozpuštěného kyslíku proměnlivý.
Při kvalitní péči se může dožívat přibližně 3–5 let, přesná délka života však závisí na podmínkách chovu, výživě a zdravotním stavu.
Přestože jde o drobnou rybu, není vhodná do čerstvě založených nebo nestabilních akvárií. Nejlépe prospívá v dlouhodobě zaběhnutých nádržích s přirozenou mikrofaunou, klidným prostředím a pravidelným přísunem drobné potravy.
Doplňkové parametry
| Kategorie: | Labyrintky |
|---|---|
| Chování:: | Samci jsou vůči sobě mírně teritoriální |
| ? Krmivo:: | Granule, živé, spirulina |
| Latinský název:: | Trichopsis pumila |
| Max. velikost:: | 3-4cm |
| Náročnost chovu:: | Snadný |
| Odchov:: | Komplikovanější |
| Optimální teplota vody:: | 24-28 °C |
| Požadované pH:: | 6,8-7,5 pH |
| Původ:: | Asie |
| Snášenlivost:: | Mírumilovný |
| Věk:: | 3 roky |
| Velikost nádrže:: | Od 50 litrů |
| Velikost při prodeji:: | - |
| Zbarvení:: | Hnědá, zelená, modrá, červená |
| ? Chov:: | Hejnová |
| ? Minimální počet:: | Čtyři a víc |
| ? Potrava:: | Všežravec |
| ? Umístění:: | Celý sloupec |
Diskuze
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

