Peckoltia vittata L103

Peckoltia vittata (L103)

Obecná charakteristika:
Peckoltia vittata je menší lorikárie z čeledi Loricariidae, známá také jako Tiger pleco nebo pod označením L103. Pochází z Brazílie a je oblíbená pro svůj atraktivní pruhovaný vzor a klidné chování. Patří mezi menší, snadno chovatelné druhy vhodné i do středně velkých akvárií.

Původ a výskyt:

• Původ: Brazílie

• Oblast výskytu: povodí řek Tapajós, Xingu, Trombetas a jejich přítoků

• Biotop: proudné, čisté říční úseky s písčitým a kamenitým dnem, množstvím kamenů a naplaveného dřeva

• Žije v mělkých vodách s vysokým obsahem kyslíku

Popis:

• Velikost: 10–12 cm

• Tvar těla: zploštělé, typické pro lorikárie, s přísavkovitou tlamkou

• Zbarvení: základní barva hnědá až olivová, tělo pokrývají světlé, nepravidelné pruhy – každý jedinec má trochu jiný vzor

• Oči: přizpůsobené slabému osvětlení, aktivita hlavně za šera

• Pohlavní rozdíly: samci mají výraznější odontody (kůlovité výrůstky) na hlavě a prsních ploutvích

Podmínky chovu:

• Teplota: 26–30 °C

• pH: 6.0–7.5

• Tvrdost vody: měkká až střední (do 15 °dGH)

• Akvárium: od 100–150 litrů pro skupinku

• Filtrace: silná, s prouděním a dostatkem kyslíku

• Dekorace: kameny, kořeny, jeskyně, kokosové skořápky – potřebuje mnoho úkrytů

• Osvětlení: tlumené

Potrava:

• Všežravec se sklonem k rostlinné potravě

• Základ tvoří: řasy, spirulinové tablety, zelenina (cuketa, okurka, špenát)

• Doplňkově: mražené nebo živé krmivo (např. patentky, artemie)

• Nepoškozuje rostliny, ale rád obírá biofilm z povrchů

Chování a kompatibilita:

• Mírumilovný druh, vhodný do společenských nádrží

• Aktivní hlavně v noci nebo za šera

• Teritoriální jen vůči jedincům stejného druhu nebo podobným lorikáriím, pokud chybí úkryty

• Dobře vychází s malými tetrami, pancéřníčky a jinými klidnými rybami

Rozmnožování:

• V zajetí možné, ale vyžaduje specifické podmínky

• Tření probíhá v dutinách (např. v trubkách nebo kokosových skořápkách)

• Samec hlídá jikry (20–50 ks) a potěr do rozplavání

• Mladé ryby rostou pomalu

Zajímavosti:

• První vědecký popis: Steindachner, 1881

• Patří do skupiny „Peckoltia vittata complex“, která zahrnuje několik podobných druhů a forem (např. L15, L121, L134)

• Často se plete s Peckoltia compta (L134) – ta má výraznější, kontrastní pruhování