Parazitární nemoci akvarijních ryb

Parazitární nemoci akvarijních ryb

Parazité mohou napadat kůži, žábry, střeva i krev ryb. Dělí se na vnější (napadají povrch těla) a vnitřní (napadají vnitřní orgány).
Přicházejí do akvária obvykle s novými rybami, rostlinami nebo živou potravou.
V teplé, znečištěné nebo stresující vodě se množí extrémně rychle. 

Nejznámější a nejrozšířenější parazitární nemoc akvarijních ryb je Krupička (Ichthyophthirius multifiliis). Je to jednobuněčný parazit, který žije pod kůží ryby a živí se jejími buňkami.

Ryba má malé bílé tečky na těle, ploutvích i žábrech (vypadá jako posypaná krupicí), otírá se o kameny a rostliny, má zrychlené dýchání , je apatická a ztrácí chuť k jídlu. Při silném napadení uhyne během pár dní.

Jako prevence se doporučuje karanténa nových ryb (min. 14 dní), udržování stabilní teploty a čistá voda.

Při napadení je vhodné zvýšit teplotu vody na 28–30 °C (urychlí životní cyklus parazita), použít léčiva ( eSHa EXIT, FMC, Sera Costapur), vyměnit část vody po každém cyklu léčby a dezinfikovat dekorace a hadice, protože parazit přežívá i mimo rybu.

Dalším nepříjemným parazitem je prvok z rodu Oodinium – parazit s chloroplasty, který využívá světlo ke svému růstu a způsobuje Sametovou nemoc, také se jí říká “zlatý prach” – podle jemného zlatavého povlaku na těle ryb.

Tělo ryb pokryté jemným zlatým nebo šedým povlakem, mají zrychlené dýchání, třou se o dekorace, ztrácí barvy, mají stažené ploutve, jsou apatické a zůstávají u hladiny.

Pro léčbu je dobré zatemnění akvária na několik dní (bez světla parazit slábne), zvýšení teploty o 2–3 °C a použití léčiva s mědí (např. Seachem Cupramine) nebo formalinové přípravky. Důležitá je také výměna části vody po léčbě.

Podobná sametové nemoci je Piscinoodinióza (Oodinium limneticum), která napadá hlavně živorodky.

Tělo ryb májemný práškový povlak, ryby se otírají, mají zatažené ploutve a jsou apatické.

K léčbě je vhodné použít měďnaté přípravky, zatemnit akvárium a zvýšit teplotu vody.

Trichodinóza (Trichodina spp.) je další mikroskopický prvok, který poškozuje kůži ryb.

Je to kruhovitý prvok s řasinkami, který se přichytí na kůži nebo žábry a způsobí podráždění.

Ryby mají mléčný povlak na těle, třou se o předměty, dýchají rychle, mají sníženou aktivitu a někdy ztrácí rovnováhu.

V tomto případě je vhodná koupel v solném roztoku (10 g/l po dobu 30 minut),formalin,malachitová zeleň, FMC a důkkladná údržba dna spolu s výměnou vody.

Dalším prvokem je Chilodonelóza (Chilodonella spp.). Je to plošný prvok, který žije na kůži a žábrech. Často napadá oslabené nebo čerstvě dovezené ryby.

Kůže ryb je šedě zakalená. zrychleně dýchají, otírají se o dno a v pokročilém stádiu se tvoří ránky a vřídky.

K léčbě je vhodná malachitová zeleň, FMC, formalin,důkladná výměna vody a zlepšení hygieny.

Mezi parazity patří také  kožní červi. Velmi častá nemoc, zvláště u živorodek a kaprovitých ryb je Gyrodactylóza. Způsobuje ji drobný ploštěnec (Gyrodactylus spp.) o velikosti cca.(0,3–0,5 mm), který se přichytí na kůži nebo ploutve a saje krev.
Rozmnožuje se živorodě, což znamená okamžitě aktivní potomstvo a šíří se tedy extrémně rychle.

Ryby mají v tomto případě šedý až mléčný povlak na kůži, třou se o předměty, mají potrhané ploutve, jsou letargické, hubnou a při silném napadení může přijít i sekundární infekce (plísně, bakterie).

V tomto případě je vhodné použít léčiva s praziquantel, formalin, eSHa gdex, udělat solné koupele (10–15 g soli na 10 litrů vody na 30 minut) a nutností je vyčištění dna a filtru.

Další jsou podobní ploštěnci jako Gyrodactylus, ale žijí v žábrech. Jsou to žaberní červi (Dactylogyrus spp.) a způsobují Dactylogyrózu.

Ryby mají díky tomu často  zarudlé nebo slepené žábry, zrychleně dýchají nebo lapají po vzduchu u hladiny, otírají se a ztrácí barvu.

Léčiva jsou stejná jako u gyrodactylózy – praziquantel, formalin, Sera med Protazol. Určitě pomůže výměna vody a zvýšení teploty na 28 °C.

Nutností je potom dezinfekce akvária po léčbě.

Nepříjemní jsou také bičíkovci. Například bičíkovec Ichthyobodo necatrix, který se množí na kůži a žábrech a způsobuje Ichthyobodo (Costia) – „Costióza“, která je častá u studenovodních ryb (např. závojnatek).

Ryby mají šedavý povlak na těle, třou se o předměty, rychle dýchají a někdy i plavou u hladiny.

Použijeme formalin, malachitovou zeleň, nebo solné koupele, vyměníme vodu a vyčistíme dno.

Pak jsou tu také bičíkovci, kteří žijí v trávicím traktu ryb. Způsobují Hexamitózu (bičíkovci, Hexamita, Spironucleus), typickou pro cichlidy (skaláry, tlamovce, diskusy). Při stresu nebo špatné stravě se přemnoží a poškodí střevní stěnu.

Ryby hubnou, i když žerou, mají bělavé nitkovité výkaly, propadlé břicho a jsou apatické. U  cichlid se tvoří dírky v hlavě („hole-in-the-head disease“).Léčba zahrnuje krmivo s metronidazolem (lék na předpis u veterináře), zvýšení teploty (30–32 °C), snížení stresu a zlepšení kvality krmiva. Také každé 2-3 dny měnit vodu.
K tomu aby se žádná z těchto nemocí nedostala až k Vám je nutná karanténa nových ryb (min. 14 dní), udržování stabilní teploty, dbát na čistotu vody, udržovat stabilní osvětlení a neoslabovat ryby přehříváním či přeplněním nádrže.

 ,